Co je orální historie?












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            ,,Jedná se o řadu propracovaných, avšak stále se vyvíjejících a dotvářejících postupů, jej

            prostřednictvím se badatel v oblasti humanitních a společenských věd dobírá nových poznatk
            základě ústního sdělení osob, jež byly účastníky či svědky určité události, procesu nebo d
            badatel zkoumá, nebo osob, jejichž individuální prožitky, postoje a názory mohou obohatit 

            poznání o nich samých, případně o zkoumaném problému obecně."

                         VANĚK, Miroslav - MÜCKE, Pavel. Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orá

                                                               Praha : FHS UK - ÚSD AV ČR, 2011, s 8.


            Orální historie jako jedna z metod historiografie je součástí kvalitativního výzkumu a jej
            nezastupitelnost je zřejmá zejména tam, kde je řada pramenů z různých důvodů nepřístupná n
            v tomto případě je často jediným zdrojem informací o určité historické události.


            Proto má tato metoda svůj specifický význam právě pro výzkum společností ovládaných totali
            kde neexistuje pluralita pramenů a převažují dokumenty státní a stranické provenience, kte

            zaznamenávaly jen takové události, jež jejich původci považovali ze svého hlediska za význ
            systémových změn se, jak rozpadající nebo nově vznikající instituce, příliš nestarají o za
            archivování dokumentů vzešlých z jejich činnosti. Některé klíčové události tak písemné dok

            nezachycují. K vyplnění této mezery přispívají vzpomínky a vyprávění účastníků, které pomá
            naši faktografickou základnu a spolu s ostatními prameny slouží k analýze historických fak


            Získávání faktů však není hlavní prioritou orální historie, tou je zejména samotný subjekt
            (narátor) a jeho individuální sdělení, osobní prožitky, rozhodování ve složitých i každode
            osobní motivace atd. Za velmi přínosné jsou proto považovány biografické rozhovory, jejích

            se badatel může systematicky věnovat např. studiu oblasti lidské paměti, dějin každodennos
            tzv. neviditelných vrstev, stejně jako mapovat celou škálu zakoušení „dějin“ na pozadí lid