„Co si myslíte o přitažlivosti orální historie, o její síle?“

„Myslím, že lidé nepoužívají orální historii k tomu, aby si potvrdili to, co již ví, ale používají ji k něčemu novému, k něčemu, co ještě neznají. Každý příběh je osobitý a směřuje k různým cílům. Příběhy nejsou přímé, existuje v nich různě velké napětí, které se týká každé jednotlivé události. Při nahrávání rozhovorů jsem se toho mnoho naučil." (Donald A. Ritchie)

„Síla orální historie spočívá v její autenticitě. Lidé, kteří ji vytvářejí, kteří jsou sami součástí historie, ji také prezentují, místo aby čekali čtyřicet nebo sto let na historiky až to udělají za ně." (David K. Dunaway)

„Jsem přesvědčen, že psané dokumenty vznikají většinou se záměrem zakrýt skutečnost, spíše než ji odhalit. Každý orální historik při kladení otázek pomáhá spoluvytvářet pramen, který by bez jeho přičinění neexistoval. V podstatě jsem jako dveřník, otevírám lidem pomyslné dveře, aby vstoupili do historie." (Charles T. Morrissey)

„Orální historie není jen propletenec hlasů. Podle mého názoru je to historiografie zkušenosti, zážitku. Ani tyto zážitky nemohou být jedinou složkou výzkumu, musí být kombinovány se zdroji subjektivních vzpomínek jako deníky, fotografie, alba, dopisy atd. Společně nám mohou poskytnout odlišný pohled, který běžná historiografie nenabízí. Orální historie přivádí nás historiky k otázce role lidí mezi jednotlivými historickými procesy. Je škoda, že se tento rozměr přechodu od současnosti do čisté historie vytrácí. Síla naší historie spočívá ve schopnosti vrátit tento subjektivní zážitek zpět do historiografie." (Alexander von Plato)

„Orální historie má moc měnit, přetvářet, tedy ne pouze nahrávat politiky nebo významné osobnosti, které vídáme v médiích nebo jiných digitálních či elektronických podobách. Je třeba zaostřit pozornost na lidi, kteří byli na okraji, oběti války, nebo na paměť obyčejných lidí." (Pilar Dominguezová)

_{VANĚK, Miroslav. O orální historii s jejími zakladateli a protagonisty. Praha : ÚSD, 2008.}